Novinky

Leštění chromu a příprava povrchu na chromování

ak provádět leštění chromu a přípravu kovů pro chromování se dozvíte v článku od specializované firmy MICRON PLUS spol.s.r.o.

 

Leštění chromu

Jestliže máte chrom čistý, nepoškrábaný a nezkorodovaný lze jej vyleštit látkovým kotoučem POČESANÉ MOLINO s nanesením tekuté pasty BRN 312.

Tato tekutá pasta je vhodná na leštění jemných povrchů, ale právě díky této tekutosti při leštění pasta odstříkává a znečišťuje leštěný povrch i povrch okolí. Tyto nečistoty lze však snadno setřít čistým bavlněným hadříkem, nejlépe, když je povrch ještě teplý.

Látkový kotouč POČESANÉ MOLINO vyrobíme ve vámi požadovaném průměru, který díky upínacímu šroubu upnete do ruční vrtačky.

Jak připravit kov na chromování a podrobný postup broušení a leštění

Hrubé opracování poškozených a zkorodovaných dílů:

Na začátek použijeme lamelové smirkové kotouče podle poškození v hrubosti P120 – P320

 Jestliže máte stojanovou leštičku s upnutím na hřídel, doporučujeme smirkový kotouč s otvorem, nejvhodnější je průměr 350x50x Ø hřídele. Vyrábí se v průměrech 150 – 400 mm – výběr dle webových stránek www.micronplus.cz .

Jestliže nemáte stojanovou leštičku nebo potřebujete brousit nedostupná a členitá místa, můžete využít ve stejných hrubostech smirkové kotouče s upínací stopkou, které se používají ve vrtačce nebo ve fortunách. Doporučujeme Ø 80x50. Vyráběné průměry 20 – 100 mm – výběr dle webových stránek.

Hrubost smirku volte dle poškození povrchu, ale vždy musí končit hrubostí P320. Po této hrubosti lze dále rozlešťovat pastou až na vysoký lesk.

Nejčastěji se začíná hrubostí P240 a poté se povrch přebrousí hrubostí P320.

U méně poškozených částí lze použít místo smirkových kotoučů jak s upínacím otvorem tak se stopkou v provedení z Brusného rouna - nejčastěji používaná hrubost A180 - (FN).

Kotouče z brusného rouna jsou vyráběny v podobných rozměrech jako smirkové.

Hrubování – kartáčování:

Po broušení následuje hrubování - kartáčování , které je potřeba udělat aby došlo k úplnému vyhlazení veškerých drobných nerovností. Na tuto operaci použijte Sisálové kotouče s použitím pasty GAMMA 76. Pro členitá a nepřístupná místa můžete použít Sisál šňůrový nebo Fíbrový kartáč, také s pastou GAMMA 76.

 

Předleštění

Nyní již následuje předleštění tuhými látkovými kotoučimateriálu DORA nebo SYPEK s použitím pasty DELTA LUX – nerez a ocel, nebo pasty AVION – lehké slitiny, barevné kovy.

Látkové kotouče ušijeme v průměru dle Vašich požadavků. Vnitřní průměr otvoru také vysekneme jak potřebujete – běžně 8 – 10 mm pro upnutí na vrtačku, nebo podle průměru hřídele u stojanové leštičky.

 

Vysoký lesk

Jako poslední operaci leštění do vysokého lesku použijte látkový kotouč materiálu ERNA nebo FLANEL s použitím pasty ALFA 535. Pro dosažení extrémně vysokého a zářivého lesku lze použít pastu MENZERNA P 175.

Pro požadovaný výsledek je důležité dodržovat posloupnost operací a postupovat od hrubého broušení až po nejjemnější leštění. Při nedodržení správného postupu se velice zvýrazní rýhy po předešlých operacích.

Používané pasty mají schopnost po určitou dobu konzervovat Váš vyleštěný povrch.

Finální povrch neodmašťujte, pouze setřete přebytky pasty bavlněnou látkou. Nejvhodnější je provádět čištění, dokud je povrch ještě teplý.

 

Zdroj: http://www.veteranweb.cz/clanky/lesteni-chromu-a-priprava-povrchu-na-chromovani.php

Opravujeme Jawa 50

Konstrukční změny v průběhu výroby

 

 


Opravy, renovace, GO

 

Agregát (motor, karburátor, výfuk, …)

 

 

 

 

Podvozek, řízení, ovládání

 

Karoserie, úpravy povrchů

 

Palivová soustava, mazání, oleje

 

Elektroinstalace

 

 

 

Nářadí

 


Poruchy, údržba

Nesprávný chod, poruchy

 

 

Údržba vozidla

 

 

Zdroj:http://www.jawa-50.cz/clanek/navody-opravy-poruchy-renovace.html

 

Leštění hliníku a barevných kovů

Zde je potřeba rozlišit, jestli chceme docílit zrcadlového lesku a nebo jen povrch srovnat a mít ho matný. Co se týče další konzervace povrchu je několik možností :

-    lakovat - osvědčil se mi lak na hudební nástroje nebo v nouzi lak na metalízu

-    konzervační olej- silikon, konkor

-    pasta na udržováni nových laků karosérii- zdá se to nejlepší verze.

-    leštící pasta kterou budeme povrch leštit, ty co dodávám udrží lesk poměrně dlouho, ale  po  smontování  dílů je většinou už špatný přístup neumožňující strojní leštění.

 

NIKDY NEPOUŽÍVEJTE na leštění nebo konzervaci barevných kovů Silichrom nebo Neoxid - to je naprostá katastrofa!!!!! Povrch je zdrápaný a zoxiduje rychlostí blesku.Tyto přípravky jsou vhodné tak na cídění hmoždíře umístěného v kuchyni na poličce a to se na něj  ještě musíte dívat velké vzdálenosti!

 

Postup leštění:

 

-     součást zbavíme všech nečistot a mastnoty. Potom je nutno se rozhodnout zda brousit nebo ne.Všeobecně platí, že broušením se hlubokých poškození a hloubkové oxidace zbavíme, ale zase si vyrobíme spoustu drobných rýh od brusiva. Zásada je nepoužít ocelový kartáč ani ruční, natož na vrtačce nebo úhlové brusce!

 

  1. a) silně poškozený a nebo zoxidovaný povrch

-     Pokud je součást hodně poničená  nebo velmi silně zoxidovaná, doporučuji jemně přebrousit brusivem o zrnitosti 180- 240. Pokud použijete brusné plátno, je vhodné ho přimazávat lojovou pastou, protože specielně hliník nám jednak zanese brus a jednak vytvoří rýhy, kterých se později budeme těžko zbavovat. Brousíme pokud možno vždy jedním směrem a pokud jsou na leštěném předmětu prolisy tak podél nich. Nikdy ne kolmo! Pokud použijete brusné rouno, lojová pasta se nepřidává.

-     Předleštění  provedeme  pouze pokud jsme celý povrch přebrousili a to buď hrubovací pastou to je pokud chceme matný povrch např. Black-Max nebo pokud vyžadujeme vysoký lesk Brown Max a sisálovým nebo hustě šitým látkovým kotoučem. Zde se začíná leštit kolmo na směr brusu, ale pokud jsou na předmětu prolisy tak je nutno na ně nenajíždět vyloženě kolmo.

-     Leštění pro dosažení vysokolesku provedeme pomocí pasty White Max a látkového kotouče (např. kaliko). Pokud je nežádoucí dosáhnout vysokého lesku tak leštění ukončíme po předleštění Black Max a sisál.

 

        b)mírně poškozený povrch

Jestli je povrch součásti v relativně slušném stavu tak se vyplatí nepřebrušovat celý povrch a pouze ručně opravit případné vady (vrypy, rýhy), brusným papírem P240 který budeme přimazávat lojovou pastou (aby se nám tak rychle nezanesl).

         -  Leštění:

Pro dosažení vysokého lesku použijeme buď rovnou pastu White Max a polohustě šitý látkový kotouč (např. kaliko). Pokud je potřeba větší odběr materiálu je možno přeleštit pomocí  pasty Brown Max a kotouče z technické tkaniny a potom dalším krokem doleštit pastou White Max a látkový kotouč (např. kaliko).

Pro dosažení matného povrchu leštíme pastou Black Max a podle stupně poškození povrchu se volí mezi kotouči sisál-silně poničený povrch nebo TT- málo poškozený. Odběr této pasty je možno zvyšovat  současným přidáváním lojové pasty.

 

Zdroj:http://www.chromtechnik.cz/pages/postup-lesteni-hliniku-a-ostatnich-barevnych-kovu/?IdDir=86&Lang=1

 

Jak na renovaci motocyklu.
Mnozí z nás mají doma po otci, či dědovi nějaký ten motocykl. Někteří na něm před lety jezdili a dodnes na tu dobu vzpomínají. Spousta takových lidí by ráda vrátila svému motocyklu předešlý lesk a odstranila ty šachovnicové nálepky, kterými se kdysi snažili uchvátit nejedno dívčí srdce. Ovšem základní otázkou zůstává, jak začít? V tomto článku bych chtěl alespoň ze základu popsat úskalí, spojená s renovacemi.

 

     V prvé řadě je potřeba zhodnotit své možnosti. Pro renovaci je důležitý prostor. Pokud nemáte vlastní garáž, či dílnu, kde můžete veterána rozebrat a bezpečně uskladnit, nemá cenu se do takové práce vůbec pouštět. Dále musíte zvážit vlastní finanční situaci. Pořízení vlastního motocyklu je jen prvním stupněm. Pokud plánujeme kompletní generálku, musíme počítat s náklady na renovaci, převyšujícími několikrát nákupní cenu stroje. Dalším kritériem je samozřejmě dílna s dostatečným vybavením. Logicky jen šroubovák a kladivo stačit nebude.


Jak s tím začít

     Chceme-li skutečně s renovacemi motocyklů začít, je lepší na začátek pořídit levnější a jednodušší motocykl, na kterém se člověk naučí základy, které později využije na složitějších strojích. Nechceme-li se zabývat Pionýry a Stadiony, pak takováto kritéria plně splňují u Jawy Péráci, kývačky a Panelky. U konkurenční Čezety jsou to hlavně Téčka, Céčka a malé Kývačky. Tyto stroje byly vyrobeny ve velkých sériích, takže není ještě ani dnes problém sehnat na ně původní díly, či koupit repliky.


Jdeme koupit motocykl

     Rozhodneme-li se pro jeden konkrétní model je potřeba si v prvé řadě zjistit o něm co nejvíce informaci. Dnes, v internetové době, to jistě není takový problém jako kdysi, nicméně používejte co nejvíce zdrojů. Webmasteři jsou také jen lidé. V mnoha případech jsou informace, uváděné na webech, v lepším případě nepřesné, v tom horším naprosto zcestné. Také je dobré zainvestovat a koupit si kvalitní literaturu na dané téma. Není také na škodu využít diskuzní servery, kde bývá dost lidí, schopných poradit. Vřele doporučuji Veteranforum, Motomagazín, Jawamanii a Čezetmanii.
     Pro samotné pořízení motocyklu, pokud jsme ovšem neměli štěstí a nepodědili jsme jej, je třeba poohlédnout se po inzertních serverech a aukčních síních. Není také na škodu vyrazit na veteránské burzy, kde ovšem v poslední době začínají převládat překupníci, kteří šroubují ceny neúměrně vysoko. Ideální je, sehnat co nejkompletnější kus. Rozhodně se nevyplácí sehnat si jen torzo, na které se budou postupně shánět díly. Chceme-li vyloženě renovovat, je také lepší sehnat si motocykl, k renovaci vhodný. V poslední době se totiž rozšířila móda renovovat za každou cenu. Je pochopitelné, že majitelé chtějí mít své stroje vyleštěné, krásné a čisté. Ovšem musíme si uvědomit, že mnohem vyšší cenu z historického pohledu má původně dochovaný stroj s patinou. Mnohdy tak padají za oběť renovaci pěkné stroje, které renovovat nemuselo být vůbec potřeba. Původních strojů přibývat nebude, renovovaných ano. Proto pokud skutečně chceme renovovat, nepořizujte si pěkné stroje, které by udělaly radost nejednomu sběrateli.


Motocykl máme doma, co dál?

     Máme-li svůj vysněný stroj doma, musíme nejdříve zrevidovat celkový stav. Tady se nám vyplatí hodiny, strávené studování dostupných informací a literatury. K posouzení původnosti dílů slouží dobové katalogy ND. Na většinu ČS strojů není problém dohledat příručky a katalogy na internetu. Dají se pořídit i v papírové podobě na burzách. Určitě je také dobré k porovnání použít dobové fotografie a reklamní prospekty. Tady také opět nastupují na řadu diskuzní fóra, kde zkušenější opět jistě poradí. Při této příležitosti také není na škodu založit fotodokumentaci renovace. Po ukončení prací tak budete mít jakýsi rodokmen svého stroje, kde budete mít zachycené jednotlivé renovační stupně.
     Než začneme ovšem s rozebíráním, je lepší sehnat náhradu za veškeré chybějící, či poškozené díly. Není nic horšího, než muset přerušit práci, protože mi zrovna něco chybí. Pro kompletaci se přimlouvám použít původní originální díly. Repliky bych doporučil využít až v případě, kdy není na zbytí. Nejen, proto, že stroj za svá léta již něco zažil a bylo by škoda jej degradovat jen na soubor nových replikových dílů, ale také proto, že mnohé replikové díly, pocházející z Turecka, či Polska jsou nekvalitní levné náhražky, které v lepším případě pouze nepasují a v tom horším jsou vadné a poškodí se v nejméně vhodnou dobu. Proto když už repliky, tak jedině u ověřeného prodejce, který netají původ. Jsou-li to české výrobky, nebývají s nimi problémy.
     Ve valné většině případů se nevyhnete replikám v případě gumových dílů, ráfků, výpletů a výfukům. Já sám sice raději nechávám pokovovat výfuky původní, ale není mnoho firem, které to udělají. Navíc takový výfuk cenově vyjde skoro stejně, jako nová replika. Ráfky chromovat většinou také nelze, protože za roky provozu bývají již dosti zkorodované, případně bývají naražené a házejí.
     Co se týče gumových dílů, je v dnešní době k dispozici prakticky vše, co člověk bude potřebovat. Pokud budeme chtít na motocyklu v budoucnu i jezdit, nejen si jej vystavit, je také potřeba pořídit nové pneumatiky. Staré pláště bývají již zteřelé a guma ztvrdlá. I když vypadá dobře, tvrdá pneumatika se ozve v náklonech v zatáčkách, či na mokré silnici, kde pak představuje riziko.


Všechno sehnáno, pokračujeme

     Motocykl máme dokompletovaný. Nyní nastává rozborka a čištění. Tady opět nastupuje na scénu fotodokumentace. Nejen pro budoucí potěchu majitele, ale ti méně zkušení pak fotografie použijí jako předlohu při montáži. Veškeré poškozené plechové díly je třeba opravit. Postup, jak opravovat plechařinu, je nad rámec tohoto článku. Něco najdete u mne na webu v sekci Jak na to, avšak skutečné zkušenosti pouhé návody nenahradí. Tuto práci musí dělat člověk se zkušenostmi se zámečnickou prací. Po opravách následuje čištění povrhu před lakováním. V poslední době je nejoblíbenější pískování, které povrch nejen zdrsní ale i očistí. Nicméně olejové úsady jinak, než ručně odstranit nelze.
     Postup, jak připravit a provést lakování tu také popisovat nebudu, vše najdete v sekci Jak na to. Pouze upozorním, abyste se vyvarovali použití komaxitu. Přece jen na veterána to nepatří. Při renovaci je snahou používat původní postupy a technologie výroby, abychom docílili co nejvěrnější podoby motocyklu, když opustil výrobní linku. Některé technologické postupy již ale dnes nelze použít. V těchto případech se pak využívají nejbližší možné. To v případě lakování znamená, že již dnes nelze použít původních vypalovacích syntetických emailových laků. Proto se nahrazují převážně akrylovými a polyuretanovými. Existuje však ještě možnost použít i normální syntetický lak, natužený akrylátovým tužidlem. Takový lak odolává benzínu a navíc stejně, jako originální tovární lak časem nepatrně bledne. Komaxit je technologií spékání plastu, což dle mého lak, jako takový, není a na veterána nepatří. Byť jistě se najdou i tací, kteří se mnou souhlasit nebudou.


Lak jsme tedy vyřešili, co s chromem

     K chromování lze využít jen díly, které nejsou hloubkově napadené korozí. Tuto práci je třeba svěřit lidem, kteří se tímto zabývají. Tyto díly nikdy nebruste a nepískujte, jinak hrozí, že je nenávratně poškodíte.


GO motoru

     ČS motocykly se vyznačují robustní konstrukcí, při tom jsou velice jednoduché. Nicméně ke generální opravě je nutné mít určité zkušenosti a několik přípravků (vytlačovák klikové hřídele, rozdělovač karterů, atp.). Proto pokud zkušenosti nemáte, raději motor svěřte odborníkovi. Tuto kapitolu dále rozvádět nebudu, protože ti, co budou motor dělat sami, zkušenosti mají nebo jim s tím pomůže někdo známý. Pak je dobré takovému člověku koukat pod ruce a snažit se zjistit veškeré grify. Ti, co tuto práci nikdy nedělali, se stejně z takovéhoto článku nic nenaučí.


Konečná montáž

     Jedná se o pomyslnou třešinku na dortu a odměnu za týdny práce. Tady méně zkušení využijí svou fotodokumentaci. Je nutné být opatrný, aby nedošlo při montáži k poškození lakovaných dílů. A to hlavně při usazování motoru do rámu. Je dobré rám omotat např. hadrami. Práci si ulehčíte, pokud motocykl ustavíte na vyvýšené místo nebo lavici. To oceníte hlavně v okamžicích, kdy budete montovat díly na spodní části motocyklu. Při montáži nic neuspěchejte a používejte hlavu.
     Při montáži musíte napojit také novou elektroinstalaci. Dá se koupit již hotový elektrický svazek, nicméně ve většině případů stačí jen koupit pět metrů kabelů o různých barvách, nějakou tu bužírku a s pomocí pájky vyrobit kabeláž přímo na míru na motocyklu.
     Při renovaci se pokud možno snažte držet originálu, tedy černý motocykl renovovat na černo, lidovou verzi nechat lidovkou, atp. Rozhodně se vyvarujte vlastní fantazii. Nejhorší je motocykl, jehož renovace stála více, než např. 50 tisíc a při tom na první pohled nevypadá původně. U Zetek je největším problémem přelinkovanost a v poslední době se objevuje velká móda i tzv. amerických motocyklů, tedy přemíra chromu. U kývaček a panelek pak bývá problém se záměnou verzí lidovka/chromová verze.
     Prostě mějte vždy na paměti, že staré pořekadlo méně je někdy více, platí stále a skutečný veteránista ocení hlavně původnost a originálnost.



Přeji mnoho radostí s renovacemi a třeba se mi časem pochlubíte se svými díly. 

 

zdroj: http://jawarmaniak.wz.cz/technika/jak_na_to/renovace.html

Návod jak leštit lak.

 

POSTUP PÉČE O VNĚJŠEK AUTA

Jak dostáváme naše auta ze stavu zašlých nebo poškrábaných, případně jen špinavých k dlouhotrvající čistotě, lesku a ochraně?

    1. Mytí

      Rady:
      • Nikdy nepřistupujme k dalším krokům, pokud auto není dokonale umyté a suché.
      • Vyvarujeme se jakéhokoliv čištění laku nasucho, došlo by k jeho nenávratnému poškrábání.
      • Vybereme si jemný šampon spíše bez přísad vosku.
      • Po dokončení mytí je dobré automobil vysušit, při samovolném usychání může dojít k tvorbě světlých fleků, zaschlých kapek nebo nevzhledných map.
      Postup:
      • Smyjeme proudem vody hrubé nečistoty.
      • K ručnímu mytí použijeme metodu dvou kýblů. V prvním je šamponová voda a ve druhém čistá voda. Houbu namáčíme v prvním kýblu se šamponem a vyplachujeme ve druhém s vodou. Tak udržíme vodu se šamponem nejdéle čistou, vodu na vyplachování ve druhém kýblu můžeme kdykoliv podle potřeby vyměnit.
      • Čistou vodou opláchneme šampon z celého auta.
      • Necháme vyschnout nebo vytřeme do sucha jelenicí.



  1. Čištění

    Po umytí a usušení auta najdeme drobné defekty na laku, které nejde odstranit pouhým mytím. Jsou to škrábance, asfalt, smůla, mušky atd. Vhodným přípravkem odstraníme tyto defekty. Pokud nezmizí hned, postup opakujeme. Detailisté mohou pro dokonalou čistotu a hladkost povrchu použít dekontaminační hmotu tzv. clay, který odstraní mikroskopické nečistoty (z průmyslového spadu, polétavou rez) nesmyvatelné pouhým mytím.

  2. Leštění

    Po odstranění nebo zredukování drobných defektů na laku můžeme přistoupit k vyleštění celého vozu. Leštěnku nanášíme na lak malou jemnou houbičkou nebo utěrkou z mikrovlákna krouživými pohyby. Necháme lehce zavadnout a poté rozleštíme čistou utěrkou z mikrovlákna. Tak vrátíme vozu lesk a perfektní vzhled.

    Postupujeme po malých částech, aby leštěnka na laku úplně nezasychala. Pokud je leštěnka jen velmi těžce stíratelná, použijeme méně přípravku.

    Důležité je vhodné počasí ať už máme garáž nebo ne. Nejlepší je leštit auto v podmínkách co nejblíže domácí teplotě kolem 20 stupňů pod mrakem, ne na přímém slunci. Naprosto nevhodné je mýt a leštit povrch rozpálený jízdou, sluncem nebo tropickou venkovní teplotou. Přípravky pak velmi rychle zasychají, což vede k tomu, že při mytí zůstávají šmouhy a zaschlé kapky a leštěnka jde těžko rozleštit s výslednými šmouhami.

    Většina leštěnek nechává bílé šmouhy na gumě a nelakovaných plastech, jejich zašpinění zabráníme opatrnou aplikací nebo oblepením jejich hran papírovou malířskou lepicí páskou, která po odstranění nezanechává lepidlo.

    Leštit lze i litá kola.

  3. Voskování

    Když je karoserie dokonale čistá a lesklá, přecházíme k voskování, které zakonzervuje tento stav na dlouhou dobu. Vosků se vyrábí škála druhů. Nanáší se na všechny lakované plochy karoserie krouživými pohyby v tenké vrstvě. Tu necháme zaschnout a poté ručně či strojově rozleštíme do dokonalého vysokého lesku.

    Takto ošetřená karoserie je chráněná, nečistoty na ní hůře ulpívají, snadněji se z ní smývají a snadno se vrací do dokonalé čistoty.

    Proces leštění je optimální opakovat minimálně dvakrát do roka. 

    Jestli je ještě na laku přítomna ochranná mikro vrstva poznáme tak, že kapky vody na něm vytváří „perličky“ a voda se neroztéká do souvislé vrstvy. 

    Kdy by si chtěl celý proces zjednodušit, může leštění a voskování spojit do jednoho, použitím leštěnky s voskem.


TIPY, ZÁSADY ÚSPĚCHU

  1. Pracujme ve vhodném počasí, nejlépe pod mrakem kolem 20 stupňů
  2. Dodržujme posloupnost kroků při péči o auto, nic nezanedbejme.
  3. Všechny pomůcky (kýble, houby, utěrky..) mějme před použitím dokonale čisté. Utěrky z mikrovlákna je nejlepší po každém použití vyprat.

 

 

zdroj: https://www.car-port.cz/poradna-uzitecne-tipy-lesteni-autolaku

 

5 položek celkem
Zpět do obchodu